Máte zemědělský pozemek propachtovaný a hospodaří na něm někdo jiný? Pak se vás mohou týkat i ekoplatby, přestože o ně sami nežádáte. Ekoplatby jsou součástí přímých plateb zemědělcům a jejich cílem je podporovat postupy příznivé pro klima, půdu a životní prostředí. Podmínky pro jejich získání se přitom mohou projevit přímo ve způsobu hospodaření na vašem pozemku.
To neznamená, že by měl vlastník kontrolovat, jaké dotace jeho pachtýř čerpá. Je ale užitečné rozumět tomu, proč se na poli objevují určité prvky, proč se některé plochy obhospodařují jinak nebo jakou roli v celém systému hraje LPIS.
Ekoplatby neboli ekoschémata jsou součástí systému přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky. V Česku mezi ně patří třeba celofaremní ekoplatba, která pracuje s podmínkami pro jednotlivé zemědělské kultury nad rámec základních pravidel podmíněnosti. Vedle ní existují také další ekoplatby zaměřené na udržitelné hospodaření se živinami, krajinné prvky nebo pásové střídání plodin.
Pro vlastníka propachtovaného pozemku je důležité především to, kdo je příjemcem podpory. Samotné vlastnictví zemědělského pozemku automaticky neznamená nárok na ekoplatbu. Podpora je spojena s hospodařením a splněním podmínek daného ekoschématu. U propachtované půdy tak může být žadatelem pachtýř, který na půdě hospodaří a splňuje stanovené podmínky.
Ekoplatba je spojena s hospodařením, ne jenom s vlastnictvím půdy. Pro vás je proto důležitější vědět, jestli podmínky podpory ovlivňují způsob péče o váš pozemek.
Podmínky podpory se totiž mohou projevit ve způsobu, jakým se o půdu pečuje. Na pozemku si můžete všimnout ploch obhospodařovaných v jiném režimu, krajinných prvků nebo odlišného způsobu péče o porost. Pohled na pole přitom nemusí vlastníkovi říct, proč je daná plocha obhospodařována právě tímto způsobem.
Určité postupy mohou souviset s podmínkami ekoplateb, ale také s jinými pravidly zemědělského hospodaření. Proto není vhodné automaticky považovat každý neobvyklý prvek na pozemku za známku zanedbané péče.
Podobně platí, že čerpání podpory samo o sobě neopravňuje pachtýře k jakékoli změně pozemku. Pacht upravuje občanský zákoník v § 2332 a následujících. Pachtovní vztah dává pachtýři právo věc dočasně užívat a požívat, konkrétní rozsah práv a povinností však může ovlivňovat také obsah pachtovní smlouvy a další právní předpisy.
U ekoplateb se často setkáte se zkratkou LPIS, tedy evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů. Pro vlastníka je důležité nezaměňovat LPIS s katastrem nemovitostí. Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů je upravena zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
Katastr nemovitostí eviduje vlastnická a další věcná práva k nemovitostem. LPIS naopak pracuje s údaji souvisejícími s využíváním zemědělské půdy. Proto může být jeden pozemek v katastru veden na vás jako vlastníka, zatímco v LPIS se s ním setkáte v souvislosti s hospodařením jiného subjektu.
LPIS slouží také k administraci zemědělských podpor. U některých ekoplateb se podmínky přímo vztahují k evidovaným dílům půdních bloků nebo krajinným prvkům. LPIS vám může pomoct zjistit, jak je zemědělská půda evidovaná a jaké prvky nebo podmínky se k ní vztahují.
Právě u krajinných prvků může vlastník dobře vidět, jak dotační pravidla souvisejí s podobou jeho pozemku.
Od roku 2025 fungují samostatné ekoplatby zaměřené na podporu nových krajinných prvků a na jejich údržbu. Jejich podmínky upravuje nařízení vlády č. 83/2023 Sb., zejména § 24b a § 24c, v aktuálním znění. Cílem těchto podpor je zvýšit zastoupení krajinných prvků v zemědělské krajině a podpořit jejich údržbu.
U podpory nových krajinných prvků jde podle aktuální právní úpravy o krajinný prvek, který byl zaevidován v LPIS po 1. lednu 2025, je evidován s údajem o roku založení a byl také fyzicky založen po 1. lednu 2025. Druhy krajinných prvků a podrobnosti jejich evidence upravuje nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.
Z pohledu vlastníka je podstatné rozlišovat běžný způsob hospodaření od změny, která může mít dlouhodobější vliv na podobu nebo budoucí využití pozemku.
Dlouhodobější změny je vhodné řešit společně. Běžné hospodaření na propachtované půdě a trvalejší změna pozemku nejsou totéž. Pokud má vzniknout prvek, který může dlouhodobě ovlivnit podobu nebo využití parcely, je lepší, aby se vlastník a pachtýř předem domluvili na postupu.
Pravidla ekoplateb se vyvíjejí, a proto je při jejich posuzování potřeba pracovat s aktuálním rokem. Pro rok 2026 Ministerstvo zemědělství vydalo samostatné metodiky třeba k celofaremní ekoplatbě, udržitelnému hospodaření se živinami nebo podpoře krajinných prvků.
U ekoplatby Udržitelné hospodaření se živinami se hodnotí hospodaření s dusíkem a fosforem a její podmínky navazují na plnění požadavků celofaremní ekoplatby. Přestože je podpora poskytována v roce 2026, hodnocené období zahrnuje také část roku 2025.
Další aktualizaci schválila vláda 17. srpna 2026. Podle Ministerstva zemědělství mají změny dotačních nařízení začít platit od 1. října 2026 a týkají se mimo jiné podmínek přímých plateb a celofaremní ekoplatby. Nejde tedy o pravidla, která by platila po celý rok 2026; projevit se mají až od jejich účinnosti.
Pozor na aktuálnost pravidel. Informace o ekoplatbách z předchozích let nemusí přesně odpovídat podmínkám roku 2026. Při ověřování proto vycházejte z aktuálních metodik Ministerstva zemědělství a SZIF.
Vlastník propachtované půdy nemusí znát dotační systém stejně podrobně jako zemědělec, který o podporu žádá. Vyplatí se ale vědět, že některé změny na pozemku mohou souviset s podmínkami zemědělských podpor.
Sledujte proto dlouhodobě stav pozemku, údaje v dostupných evidencích a změny, které mohou ovlivnit jeho budoucí využití. Pokud na pozemku vzniká něco nového nebo se výrazněji mění způsob jeho využívání, má smysl zjistit důvod a podívat se také do pachtovní smlouvy.
Chcete mít lepší přehled o svém zemědělském pozemku? Farmíto se dlouhodobě věnuje zemědělským pozemkům, jejich ocenění, pachtu i prodeji a při posuzování vychází z konkrétních údajů o daném pozemku a jeho lokalitě.
Ekoplatby jsou součástí přímých plateb zemědělcům a podporují hospodaření, které splňuje stanovené podmínky v oblasti klimatu, půdy a životního prostředí. Požadavky se liší podle jednotlivých ekoplateb.
Vlastnictví pozemku samo o sobě nezakládá nárok na ekoplatbu. O podporu žádá subjekt, který splňuje podmínky daného režimu. U propachtované zemědělské půdy jím může být hospodařící pachtýř.
Ekoplatba není automaticky platbou vlastníkovi půdy. Příjemcem podpory je ten, kdo o ni požádal a splnil stanovené podmínky. Ekonomické podmínky vztahu mezi vlastníkem a pachtýřem se řídí především jejich smluvním ujednáním a příslušnými právními předpisy.
Základní informace o evidenci a využívání zemědělské půdy můžete získat prostřednictvím LPIS. Evidence však nemusí odpovědět na všechny otázky týkající se konkrétní žádosti o podporu. Nejjednodušší cestou proto může být také přímá komunikace s pachtýřem.
Ano. Podmínky některých ekoplateb stanovují požadavky na způsob hospodaření, které se mohou projevit také na propachtované půdě. Neznamená to však, že každá změna, kterou na pozemku zaznamenáte, souvisí právě s ekoplatbou.
LPIS je evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů a hraje důležitou roli při administraci podpor navázaných na zemědělskou půdu. Není však totožný s katastrem nemovitostí a neslouží jako evidence vlastnictví.
Existují ekoplatby zaměřené na podporu nových krajinných prvků. To však neznamená, že pachtýř může na cizím pozemku automaticky provést jakoukoli dlouhodobou změnu. Rozhodující může být charakter konkrétního zásahu, pachtovní smlouva a další právní předpisy.
Výše ekoplatby neurčuje výši pachtovného ani tržní hodnotu zemědělské půdy. Jde o odlišné otázky. Při hodnocení pozemku nebo pachtovního vztahu je potřeba zohlednit konkrétní vlastnosti půdy, lokalitu, podmínky smlouvy, způsob hospodaření a další okolnosti.
