Jaké jsou druhy zemědělských pozemků?

Rozlišujeme šest druhů zemědělské půdy. Těmi jsou orná půda, trvalý travní porost (TTP), chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a dále také půda, která byla a má být hospodářsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (např. úhory, půda ležící ladem atd.).

I přes zákonnou ochranu zemědělské půdy každoročně ubývá. Zmenšuje se zejména výměra orné půdy, která je často degradována na trvalé travní porosty. Snižuje se také podíl ovocných sadů nebo chmelnic.

Zemědělská půda je podle zákona č. 334/1992 Sb. chráněna. Nelze ji bezúčelně vyjmout z půdního fondu ani změnit její funkci. Legislativa také zakazuje ji znečišťovat, ohrožovat ji erozí či ji jinak poškozovat přijímáním nesprávných protierozních opatření nebo nevhodným způsobem hospodaření. Anebo, v neposlední řadě, ji využívat k nezemědělským účelům (výjimky stanovuje zákon). Dále v jisté míře určuje, jakým způsobem je půdu definovanou jako zemědělskou možné obdělávat. 

Orná půda:

Pole nebo také polnosti. Ze zemědělské půdy zabírají v Čechách největší rozlohu, podle ročenky půdního fondu 2023 je to něco přes 2,9 milionů hektarů. Orná půda je podle zákona pozemek obdělávaný na základě produkce potravin. Může jí být i pozemek, který je k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale je v současné době ponechán ladem anebo je dočasně zatravněný, v rámci systému střídání plodin. 

Trvalý travní porost (TTP):

Nejčastěji louky a pastviny, jejichž největším výnosem bývá seno. Jsou druhou nejrozsáhlejší skupinou zemědělské půdy u nás, podle ročenky půdního fondu za r. 2023 to bylo přes 1 milion hektarů a její rozloha se poměrně rapidně zvyšuje na úkor jiných druhů zemědělského fondu (zejména orné půdy). Právní předpisy TTP definují jako pozemky využívané k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin - pokud se nejedná o výše zmíněný případ střídání plodin na orné půdě. Na TTP se také mohou nacházet rozptýlené stromy a keře, případně jejich skupiny - pokud ale nadále poměrově převažují trávy a bylinné pícniny.

Chmelnice:

Pozemek, na kterém se pěstuje chmel a který je opatřen opěrným zařízením pro jeho pěstování, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty. Ačkoli chmelnic stejně jako orné půdy ubývá, nejsou čísla natolik razantní a podle Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele je Česká republika jeho třetím největším pěstitelem na světě. Oblastmi, kde se tradičně pěstuje chmel jsou např. Žatecko, Úštěcko anebo Tršicko.

Vinice:

Pozemek rovnoměrně a souvisle osázený keři vinné révy opatřený opěrným zařízením, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty. Rozloha vinic se každým rokem drobně zvyšuje. Kromě produkce révy jsou vinice vnímány i jako důležité kulturní dědictví naší země. Mezi tradičně vinařské oblastí patří díky svým přírodním podmínkám zejména jižní Morava - např. Mikulovská, Velkopavlovická či Znojemská vinařská oblast. 

Ovocný sad:

Právní předpisy definují sad jako pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek. Nemusí mít pouze komerční funkci, sady mají důležitou funkci na ekologii i tvorbu krajiny. Ovocných sadů v české krajině ubývá.

Zahrada:

Lidmi upravený pozemek s uměle vysázenou vegetací,

a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,

b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,

c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty.

Kde zjistím, jestli vlastním pole nebo louku?

Aktuální druh a využití pozemku lze nalézt v katastru nemovitostí. Do katastru je možné nahlížet bezplatně a online. O jaký druh zemědělské půdy se jedná je vyznačeno v listu vlastnictví nebo výpisu z katastru. Při splnění zákonem daných podmínek je možné změnit druh a využití pozemku (např. z orné půdy na ovocný sad či zahradu) nebo jej vyjmout ze zemědělského půdního fondu. Je k tomu potřeba žádat na patřičných úřadech a řídit se platnými právními předpisy. 

Další možností je také získat tuto informaci z LPISu, veřejného registru půdy. 

Pozor na změny využití

Vlastníci by si měli dát pozor na změnu aktuálního využití pozemků (tedy druh pozemku) při zásahu do rázu pozemků - změnu využití je nutné před či po provedení změn nahlásit na patřičné úřady (nejčastěji katastrální, stavební nebo pozemkový úřad). Nejpřísněji zákon reguluje ornou půdu. 

Možnosti využití jsou vždy velmi individuální a záleží na lokalitě, typu, rázu pozemku nebo krajinné ochraně či dalších faktorech.