Přijdete se podívat na svou propachtovanou louku a zjistíte, že její část rozryla divoká prasata. Nebo vám pachtýř oznámí, že zvěř poškodila porost či část úrody. Kdo má takovou škodu řešit: vy jako vlastník pozemku, nebo pachtýř, který na něm hospodaří?
Rozhodující není pouze to, komu pozemek patří. Důležité je nejprve zjistit, co přesně bylo poškozeno a komu tím vznikla škoda. Jiná může být situace při poškození plodiny, ze které má užitek pachtýř, a jiná v případě škody na samotném pozemku.
A protože zákon o myslivosti určuje pro uplatnění náhrady škody přesné lhůty, není dobré s řešením příliš dlouho čekat.
Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Při pachtu vlastník přenechává pozemek pachtýři nejen k užívání, ale také k požívání, tedy k získávání plodů a užitků. Když tedy zvěř poškodí pěstovanou plodinu, může ekonomická ztráta vzniknout hospodařícímu pachtýři. Pokud je naopak poškozen samotný pozemek nebo jiný majetek vlastníka, může být situace jiná.
Roli může hrát i znění pachtovní smlouvy a okolnosti daného případu. Proto není správné vycházet jen z toho, kdo je v katastru uveden jako vlastník parcely.
Rozdíl je nejlépe vidět na konkrétních situacích:
Rozrytá louka může znamenat poškození travního porostu, ale podle rozsahu a charakteru škody také zásah do samotného pozemku. V takové situaci je důležité posoudit, co přesně bylo poškozeno a komu tím škoda vznikla.
Jestliže pachtýř na pozemku pěstuje kukuřici, obilí nebo jinou plodinu a zvěř část porostu zničí, může být škoda spojena především s jeho hospodařením a očekávanou úrodou.
Právě proto nelze jen podle toho, kdo pozemek vlastní, automaticky určit, kdo bude škodu řešit. Rozhodující jsou konkrétní okolnosti a především to, komu škoda skutečně vznikla.
Pravidla upravuje § 52 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Podle něj je uživatel honitby povinen hradit zákonem vymezené škody, které zvěř v honitbě způsobila mimo jiné na honebních pozemcích, dosud nesklizených polních plodinách, ovocných kulturách nebo lesních porostech. Uživatel honitby přitom nemusí být automaticky „myslivecký spolek“. Jde o subjekt, který je oprávněn v dané honitbě vykonávat právo myslivosti.
Pro vlastníka nebo pachtýře je proto při řešení škody důležité zjistit nejen to, kdo je poškozeným, ale také kdo je uživatelem honitby, ve které k poškození došlo.
Když škodu objevíte, zachyťte její stav co nejdříve. Nejde jen o jednu fotografii poškozeného místa. Užitečné je zaznamenat:
Škodu zdokumentujte co nejdříve. Stav pozemku se může změnit počasím, sklizní, pohybem techniky nebo dalším hospodařením. Čím dříve máte rozsah poškození zachycený, tím lépe lze později doložit, co se na pozemku stalo.
Pokud škodu zjistí vlastník při kontrole pozemku, je praktické co nejdříve kontaktovat pachtýře a zjistit, zda o poškození ví, kdy k němu přibližně došlo a čeho se týká. Když škodu jako první objeví pachtýř a poškozený je i samotný pozemek, měl by o situaci vědět také vlastník.
Jakmile je jasné, komu škoda vznikla, přichází na řadu uživatel honitby. Právě u něj poškozený podle zákona uplatňuje nárok na náhradu škody. S jeho dohledáním se proto nevyplatí otálet, zejména kvůli krátkým zákonným lhůtám.
Škoda způsobená zvěří může být i příležitostí podívat se na pozemek trochu podrobněji. Ve Farmíto pomáháme vlastníkům zemědělské půdy zorientovat se v jejich pozemcích, od kontroly základních údajů a pachtovního vztahu až po odborné ocenění. Díky tomu můžete další rozhodování opřít o konkrétní informace o své parcele.
Zde je důležité další postup neodkládat. § 55 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, stanoví pro uplatnění nároku pevné lhůty. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech musí poškozený uplatnit nárok u uživatele honitby do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla.
Současně s uplatněním nároku se vyčísluje i výše škody. U polních plodin a zemědělských porostů, kde lze skutečnou výši škody určit až při sklizni, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
Poškozený a uživatel honitby se mají na náhradě škody dohodnout. Pokud uživatel honitby škodu do 60 dnů od uplatnění a vyčíslení nároku nenahradí ani ve stejné lhůtě neuzavře s poškozeným písemnou dohodu, může poškozený následně ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok u soudu.
Dodržení těchto lhůt je zásadní. Když poškozený nárok v těchto lhůtách neuplatní, zaniká.
Ne. § 54 zákona o myslivosti vyjmenovává i případy, kdy se škoda způsobená zvěří nehradí.
U zemědělské půdy se to může týkat například plodin, které nebyly sklizeny v agrotechnických lhůtách. Zákon obsahuje i další výjimky podle typu pozemku, plodiny nebo způsobu její ochrany. Proto nestačí prokázat, že škodu způsobila zvěř. Zároveň je potřeba ověřit i to, zda nejde o některou ze situací, u kterých zákon náhradu škody vylučuje.
Zákon o myslivosti se zabývá také předcházením škodám. § 53 pracuje s přiměřenými opatřeními k zabránění škodám působeným zvěří. Neznamená to však, že každý pozemek musí být automaticky oplocený nebo že absence libovolného preventivního opatření sama o sobě znamená ztrátu nároku. Vždy je potřeba vycházet z dané situace a z pravidel zákona.
Jestliže se vlastník a pachtýř neshodnou, může pomoci pachtovní smlouva a vyjasnění, komu náleží plody a užitky z pozemku. U složitější situace nebo škody většího rozsahu je dobré nechat další postup odborně posoudit, zejména proto, aby spor mezi stranami nevedl k promeškání zákonných lhůt.
Ať už nakonec škodu řeší vlastník nebo pachtýř, čas hraje proti vám oběma. Co nejdříve má smysl spolu komunikovat, zachytit stav poškozeného místa a zjistit, kdo je uživatelem honitby, aby se lhůta nepromeškala jen kvůli tomu, že se řešení protahovalo.
Řešení škody bývá pro majitele často první chvílí, kdy se na pozemek podívají podrobněji, zjistí, v jakém je stavu, a zamyslí se, zda jim ještě vyhovují podmínky pachtu nebo jestli by nebylo na místě uvažovat i o prodeji.
Ve Farmíto pomáháme vlastníkům zemědělské půdy lépe se zorientovat v jejich pozemcích, pachtovních vztazích i současné hodnotě půdy. Díky tomu můžete mít pro další rozhodování v ruce konkrétní informace, nejen odhad.
Záleží na tom, co bylo poškozeno a komu škoda vznikla. Samotné vlastnictví pozemku ještě automaticky neurčuje, kdo bude nárok na náhradu škody uplatňovat. U propachtované půdy proto může být důležité rozlišit například škodu na úrodě pachtýře od poškození samotného pozemku.
U škody, za kterou podle zákona o myslivosti odpovídá uživatel honitby, uplatňuje poškozený nárok přímo u něj. Ne každá škoda způsobená zvěří se však automaticky hradí. Je potřeba ověřit okolnosti případu a také to, zda nejde o některý z případů, které zákon z náhrady vylučuje.
Pokud na pozemku hospodaří pachtýř a zvěř poškodí plodinu, z níž pachtýři plynou plody a užitky, může ekonomická škoda vzniknout právě jemu. Vždy ale záleží na charakteru škody, podobě pachtovního vztahu a okolnostech daného případu.
Pokud zvěř nepoškodí pouze porost nebo úrodu, ale zasáhne i samotný pozemek, může se škoda týkat majetku vlastníka. Je proto potřeba zjistit, co přesně bylo poškozeno, a následně ověřit, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění nároku podle zákona o myslivosti.
U škod na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech musí poškozený uplatnit nárok u uživatele honitby do 20 dnů ode dne vzniku škody. Zákon určuje i další lhůty pro vyčíslení škody a případné následné uplatnění nároku u soudu. Řešení škody proto neodkládejte.
Vyfoťte místo i rozsah poškození, zaznamenejte parcelu a datum zjištění škody a popište, co bylo poškozeno. Podle situace může pomoci i video nebo komunikace mezi vlastníkem a pachtýřem. Dokumentaci je vhodné pořídit co nejdříve, než se stav pozemku změní dalším hospodařením nebo počasím.
Nejprve je potřeba určit, co bylo poškozeno a komu konkrétní škoda vznikla. Pomoci může i kontrola pachtovní smlouvy a toho, komu náleží plody a užitky z pozemku. Případný spor mezi vlastníkem a pachtýřem by ale neměl vést k promeškání zákonných lhůt pro uplatnění nároku.
Do jaké honitby váš pozemek spadá, zjistíte ve Veřejném registru půdy (LPIS) na webu Ministerstva zemědělství, kde je tato informace vedená u jednotlivých půdních bloků. Konkrétní kontakt na uživatele honitby vám pak sdělí obecní úřad obce s rozšířenou působností (odbor životního prostředí nebo myslivosti), který evidenci honiteb pro svůj obvod spravuje.
Lhůta běží od okamžiku, kdy škoda skutečně vznikla, tedy od konkrétního zásahu zvěře, nikoli od chvíle, kdy si jí všimnete. Potvrdil to i Nejvyšší soud (sp. zn. 25 Cdo 4682/2010): to, kdy se o škodě dozvíte, na běh lhůty vliv nemá. Výjimkou jsou plodiny, jejichž hodnotu lze vyčíslit až po sklizni. Tam stačí nárok uplatnit do 20 dnů od vzniku škody a přesnou výši doplnit do 15 dnů po sklizni. Proto se vyplatí pozemky pravidelně kontrolovat, aby lhůta nevypršela dřív, než škodu zaznamenáte.
Ano. Nárok je potřeba uplatnit písemně přímo u uživatele honitby, nejlépe doporučeným dopisem nebo jinou formou, u které máte doklad o doručení. Ústní nebo telefonické oznámení lhůtu nezachová a v případě sporu byste ho těžko prokazovali.
Každý jednotlivý zásah zvěře se posuzuje samostatně a pro každý z nich běží vlastní 20denní lhůta od jeho vzniku. Pokud škoda vzniká opakovaně, doporučujeme jednotlivé případy průběžně dokumentovat (fotografie, datum zjištění) a nárok uplatňovat postupně, vždy do 20 dnů od daného zásahu, aby žádná dílčí škoda lhůtou nepropadla.
