Máte melioraci? A můžeme ji vidět?
Pro odlehčení jsme si do titulku zapůjčili často parafrázovanou hlášku z úspěšné české komedie. Ale upřímně, když máte na pozemku melioraci, nemusí vám být vždycky do smíchu.
Ponechme tentokrát stranou, jaký má meliorace význam v době, kdy většinu území sužují dlouhodobá sucha a úbytek spodních vod. Dříve než se rozhodnete s meliorací na svém pozemku cokoli podnikat, podívejme se na téma z pohledu vlastnického práva. V tomto článku se zaměříme pouze na určitý druh meliorací, zejména ve formě vodohospodářských staveb.
Vlastníte půdu a uvažujete o prodeji, nebo vám chybí informace? Nezávazně nám níže napište.
Je meliorace součástí pozemku?
Jak souvisí nebo nesouvisí meliorace se samotným pozemkem? Nejdříve je třeba si říct, co je součást věci. Občanský zákoník (tj. zákon č. 89/2012 Sb.) ve svém § 505 říká, že součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží, a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Zdálo by se to být jasné, ale jen do té doby, než si přečtete další paragraf, který vám zamotá hlavu.
* 506
(1) Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
(2) Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.
Podle této definice by elektrické vedení, potrubí vodovodů a kanalizací a další stavby protínající pozemky měly být součástí pozemku. V rámci takového zřízení by tedy měly být brány i po právní stránce.
Nebo jde o věcné břemeno?
Na to však pamatoval § 509 občanského zákoníku, který doslova říká: „Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.“
To znamená, že vlastník pozemku nemá s těmito stavbami nic společného, a k takovým stavbám musí být zřízeno věcné břemeno (služebnosti).
A pak je tu ještě vodní zákon
Pro vlastníky půdy se situace stává ještě více nepřehlednou, pokud se na pozemku vyskytují vodohospodářské meliorační stavby. Ty totiž podléhají vodnímu zákonu (tj. zákonu č. 254/2001 Sb.), který ukládá vlastníkům pozemků, na nichž se nacházejí vodohospodářské meliorační stavby, poměrné rozsáhle povinnosti. Navíc jsou tyto stavby i vodními díly, což má významný dopad na jejich užívání a povinnosti, které se k nim vztahují. Předně je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce (např. ucpat potrubí apod.). A v případě stavby vodohospodářských meliorací, která souvisí s více pozemky, nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností vodního zákona, je vlastník pozemku povinen takové meliorační stavby strpět, užívat pozemek tak, aby je neznehodnotil, a ohlašovat vlastníkovi stavby závady ve funkci.
Období zřízení hraje svou roli
Meliorace je považována za vodní dílo, i když její funkce je prvotně zemědělská. Podle zákona je pak vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo a jeho užívání, je-li vybudované před 1. lednem 2002. Ovšem u melioračních děl často bývá problém s určením vlastníka a to vzhledem k různým povahám melioračních zařízení. Tím se dostáváme na samý začátek článku – jsou meliorace součást pozemku nebo jsou to liniové stavby. A komu pak patří? Rozetnout tento uzel je obtížné. Například podle nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 16/93, jsou meliorační zařízení součástí pozemku. Na druhou stranu, v praxi existují názory, že k melioracím nelze přistupovat takto paušálně.
A na závěr dobrá rada
Máte-li na svém pozemku melioraci, doporučujeme jakoukoli záležitost s ní související řešit v součinnosti se všemi potenciálně dotčenými stranami. A ideálně s právníkem za zády.