Nerovnoměrné srážky a sucho škodí našim polím
Podívali jsme se na data Českého statistického úřadu a zkusili porovnat několik delších období. Co podle nich do budoucích let může očekávat vlastník zemědělské půdy nebo hospodařící farmář?
Naprší stejně srážek ale s jinou intenzitou
V dlouhodobém srovnání jsou srážkové úhrny v jednotlivých dekádách podobné, ale během roku se mění jejich intenzita. Zatímco v zimním půlroce převládají srážky dlouhodobější s menší intenzitou, v letním půlroce zaznamenáváme stále častěji deště kratší ale s mnohem vyšší intenzitou. Problém prohlubuje i fakt, že jarní srážky ve formě deště sytí půdu vláhou daleko méně než dříve běžná pomalu odtávající sněhová přikrývka.
Klima se mění - co to znamená pro naše pole?
Problémem je podle odborníků změna klimatu. Zřejmý je vztah mezi nedostatkem srážek (děště ale i sněhu) a suchem. Ačkoli nedostatek srážek zvyšuje riziko sucha, velký vliv na vysoušení krajina má také teplota vzduchu. A ta za poslední roky narůstá. Nadprůměrné teploty často doprovází větší počet bezoblačných slunečných dnů, tím se zvyšuje výpar vody z krajiny a to pak vede k jejímu nedostatku.
Klimatické změny pociťují zemědělci a vlastníci půdy nejen v množství srážek už řadu let. Mění se nástupy ročních období. V minulých letech se nástup jara opozdil, s ním později nastalo i období dešťů a to výrazně ovlivnilo sklizeň. Letní sucha nebo naopak výrazné přívalové srážky ovlivňují úrodu - sucho znamená špatné výnosy. Extrémní deště či další klimatické jevy jako jsou krupobití, nebo výskyt extrémního větru v podobě tornáda na Jižní Moravě, zase úrodu poničí.
Máte pozemek a chcete zjistit, jakou má hodnotu?
Nabízíme odhad ceny pozemku zcela zdarma a nezávazně. Stačí zadat informace o vašem pozemku do naší bezplatné kalkulačky.
Anebo si nechte poradit a svěřte se do rukou našich odborníků, kteří s vámi projdou odhad ceny krok za krokem.
Odborníci radí přijímat opatření na lokální i globální úrovni. Mluví se zejména o udržitelnosti, využívání moderních technologiích (jako jsou např. drony nad poli), hledání způsobů zachytávání vody v krajině a maximálním respektu nejen k vlastní půdě, ale i k okolí.
Věděli jste, že...
Největší extrém zaznamenal Český hydrometeorologický ústav 31. května 2016 v lokalitě Albrechtice Žáry.
Tehdejší naměřené hodnoty na našem území překonala už jen epizoda z 25. května 1872. Toho dne za jedinou hodinu spadlo jen těžko představitelných 237 mm srážek. Následovaly katastrofické povodně v povodí Berounky. Sesuv podmáčeného svahu zahradil Mladotický potok, čímž vzniklo Mladotické jezero.
Statistiky mluví jasnou řečí
Porovnáním úhrnů ročních srážek za několik dekád dojdeme k podobným číslům (cca 680 mm). Na různých místech v Česku se však značně liší. Nejnižší jsou v oblasti jižní Moravy (pod 500 mm), naopak nejvyšší v horských oblastech (více než 1 500 mm). Na úrodě se negativně podepisuje také střídání sušších a vlhčích období během dekády. V živé paměti máme silně nadprůměrné povodňové roky 2002 a 2010 (867 mm, 127 % normálu). Extrémní sucho se v minulém desetiletí v Česku vyskytlo 4 x.
A co na to česká pole?
Je nasnadě, že plynulé srážky jsou pro ornou půdu mnohem příznivější. Dešťová voda má čas pronikat do hlubších vrstev a následně zásobuje životadárnou vláhou plodiny po delší dobu. Oproti tomu prudká letní bouřka rychle stéká z povrchu a co je horší, bere s sebou také důležité živiny. Důsledky jsou o to horší, pokud je orná půda nadměrně zhutněná těžkou mechanizací a mělkou orbou. Pokud vlastníte zemědělskou půdu, kontrolujete její stav po přívalových deštích?
