Novela zákona o myslivosti 2024: hlavní změny v kostce

Zákon, který platí v současné době je podle zastánců i odpůrců novely značně zastaralý. Byl totiž přijat už v roce 2001, situace nejen v lesích, ale v lesnictví a zemědělství se od té doby výrazně změnila. Podle Dušana Utinka, odborného lesního hospodáře a soudního znalce na oceňování pozemků a trvalých travních porostů, stávající zákon o myslivosti v podstatě oddělil hospodaření na půdě  od hospodaření se zvěří. Les nefunguje jako celek ani jako ekosystém. A hospodaření se zvěří je upřednostněno před hospodařením na půdě. 

Cílem novely tak má být modernizace myslivosti, snížení škod napáchaných na lesích zvěří ale také větší podpora vlastníků.

Snížení škody napáchané zvěří na lesích

„Cílem novely zákona o myslivosti je snížit počty spárkaté zvěře, a tím snížit i škody, které způsobuje na lesních a zemědělských porostech. Novela zlepšuje kontrolu lovu a zavádí digitalizaci, aby se myslivci obešli bez zbytečného papírování. Zároveň uvolňuje některá dosavadní pravidla lovu, například umožní lov se zbraněmi s nočním viděním,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Záměrem novely je především nastavit podmínky, které myslivcům umožní efektivní lov a zároveň ochrání v co největší míře lesní porosty. Na základě dat Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) se škody pohybují řádově mezi 2,5 až 4 miliardami korun ročně. 

Plány lovu podle poškození porostu zvěří

Novela povede k tomu, že bude možné plány lovu se proto budou sestavovat podle stupně poškození lesa ve vymezených územích. Les tak staví na první místo. Poškození lesa zvěří bude odborně posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL). Tam, kde bude les v honitbě poškozován nad stupeň stanovený vyhláškou, orgán státní správy myslivosti uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Uživateli honitby bude stanovena povinnost udržovat stavy zvěře tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesních ekosystémů.

Snížení minimální výměry honitby z 500 na 250 hektarů.

Novela také mění minimální výměru téměř všech honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů. Podle MZe zmenšení výměry honiteb umožní lepší ovlivňování hospodaření v nich, lov, a tím celkově ochranu lesa, plodin a pozemků před škodami způsobenými zvěří. Zároveň posiluje práva vlastníků honebních pozemků. 

Proti tomuto bodu se asi nejvýrazněji bouří myslivci. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) tuto změnu zásadně odmítá. Jejich námitky jsou jak ekonomické tak ekologické. Upozorňují na to, že toto snížení výměry povede k výraznému zvýšení počtu honiteb - podle nich až na dvojnásobek, jelikož budou vznikat honitby nové, nekteré navíc leží na více nově vzniklých územích, takže se budou moci rozdělit do více celků. A to může vést k zahlcení orgánů státní správy a nákladným a zdlouhavým řízením - předpokládají, že v řadě případů se na mnoha místech po určitou dobu nebudou honitby vykonávat vůbec. Což je v přímém rozporu se snahou novely i vlády, snížit počty zvěře.

Druhá zásadní námitka je ekologická. Podle ČMMJ Ministerstvo zemědělství vůbec nerespektuje potřeby zvěře. Výměra z biologického a ekologického pohledu má být tak velká, aby zvěř v běžném roce nemusela migrovat z této honitby za potravními nebo reprodukčními potřebami. Na základě dlouhodobých poznatků snížení výměry honitby téměř vždy vedlo ke zvyšování stavů zvěře v honitbách. A myslivci také namítají - hranice honiteb musí respektovat potřeby zvěře a ne zájmy vlastníka. 

Zastánci zákona k tomuto bodu ale dodávají, že už dnes spárkatá zvěř pro svůj přirozený vývoj využívá a potřebuje prostor větší než daných 500 ha. A zákon proto pracuje s pojmem oblasti chovu. Ty by měly svou velikostí odpovídat přirozené potřebě zvěře a jejímu potravnímu zázemí. Jsou v řádech tisíců hektarů, tedy vždy několik honiteb najednou. A plánování lovu bude probíhat vždy pro celou oblast chovu.

Ministr Výborný k tématu dodává: „Toto rozhodnutí je do značné míry čistě politické. Minimální výměra honitby nemá přímý, ale pouze nepřímý vliv na regulaci počtu zvěře. Ten spočívá v motivaci uživatelů honiteb, aby opravdu hospodařili tak, jak mají a dodržovali plán, včetně regulace přemnožené zvěře. Jinak jim hrozí, že o část honitby přijdou, když si vlastníci vytvoří vlastní.“ 

Umožnění lovu hospodářům a správcům lesů

Nově budou moci dostávat povolenky k lovu spárkaté zvěře, jelena sika i divočáků, 1 povolenka/30 ha, zemědělsky a lesnicky hospodařící subjekty. Na lov se budou vztahovat přísná pravidla stanovená uživatelem honitby, pokud je poruší  bude z lovu na 3 roky vyloučen. Při uplatnění práva lovu ztrácí hospodařící subjekt právo na hrazení škody způsobených v lese zvěří. 

„Dospěli jsme k závěru, že ohledně řešení škod půjdeme cestou prevence a vlastníkovi dáme možnost regulovat zvěř na vlastních pozemcích,“ komentoval rozhodnutí ministr Marek Výborný. 

Upravení seznamu zvěře, kterou je možné lovit či ne

V seznamu zvěře zůstávají až na výjimky pouze druhy, se kterými se myslivecky hospodaří - nebo druhy invazivní. Výčet druhů zvěře, které nelze lovit nebo jsou zvláště chráněnými živočichy, bude převážně převeden do zákona o ochraně přírody a krajiny. 

Digitalizace myslivosti

Větší přehlednost do mysliveckého plánovaní přinese digitalizace, tedy vznik Informačního systému evidence myslivosti, který zároveň podstatně zjednoduší administrativu doposud vedenou převážně papírově.

Bude obsahovat kontaktní údaje na zainteresované osoby, rejstřík honebních společenstev, náhrady za přičlenění honebních pozemků, evidenci škod působených zvěří apod. Všechny údaje budou veřejné (kromě odůvodněných případů, kdy by docházelo ke konfliktu s nařízením GDPR). Kontrola lovu bude prováděna také záznamem do informačního systému, jehož součástí bude i fotografie uloveného kusu a poloha. Podmínky záznamů mají být nastaveny tak, aby znemožňovaly opakovanou evidenci stejného kusu. Úkolem novely bude rovněž navýšení kompeticí státní správy, přičemž zároveň vzrostou nároky na její zaměstnance.

Kdy má novela vstoupit v platnost?

V prosinci roku 2023 o novele v Poslanecké sněmovně debatovali poslanci, zástupci resortu, lesnických fakult, odborných institucí, vlastníci lesů, myslivců ale i ekologické organizace. K návrhu novely tak byly přidány podněty a připomínky zúčastněných stran. 12.června 2024 novelu zákona schválila vláda. Norma by měla začít platit od ledna 2025, některé její části pak od ledna 2027.

Ke schválení se na soc. síti X vyjádřil předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP09) takto: „Vláda schválila Zákon o myslivosti. To jako předseda Zemědělského výboru velmi vítám. Posilují se tak práva vlastníků lesa a budou se snižovat i škody, které působí přemnožená zvěř v lesích a na polích. Co mě ale mrzí, že zákon nezakázal norování. To je metoda lovu, která už v dnešní době nemá místo.“ Spolu s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP09) se na síti X vyjádřili, že podají pozměňovací návrh k ukončení norování.

Myslivecká jednota novelu zákona zásadně odmítá. Podle jejich předsedy Jiřího Janoty jsou připraveni novele zabránit všemi dostupnými prostředky - podle nich totiž novela v této podobě přemnožení spárkaté zvěře nezabrání.