Naše články

Farmíto pomáhá udržet naše pole živá

24. 02. 2023
Farmíto pomáhá udržet naše pole živá

Přemnožení hraboše polního, úbytek polního ptactva a mizení opylovačů. Sucho. Eroze. Zdá se, že česká pole stíhá jedna katastrofa za druhou. Všechny mají společného jmenovatele - úbytek druhové rozmanitosti a pestrosti v krajině. Ochránci přírody ze skupiny JARO, ve spolupráci s Farmítem, chtějí pomoci přírodě vrátit ztracenou rovnováhu.

Základem zdravé krajiny a půdy je druhová pestrost a rozmanitost. Vlivem lidské činnosti a častými zásahy člověka do krajiny ubývají v přírodě místa, kde by si zvěř a další živočichové mohli své příbytky přirozeně stavět. To, že v krajině ubývají příbytky pro různé živočišné druhy, ovlivňuje nás všechny. Narušení přirozené rovnováhy má přímý vliv na úbytek a znehodnocování zemědělské půdy. Na přemnožování jednotlivých druhů a vymírání jiných.

 

Jak se to stalo?

Během scelování půdy z našich polí vymizely nejrůznější remízky a aleje, které skýtaly přirozené útočiště pestré škále živočišných druhů včetně drobného ptactva, ježků ale i dravců jako je výr či poštolka. Chemické hnojení a nadměrné a plošné užívání pesticidů hubí v přírodě nejen škůdce, na které je postřik zaměřený, ale bohužel likviduje samotnou půdu i krajinu kolem. Rostliny a živočichové pak nemohou růst a žít ve svém přirozeném prostředí a musí jinam. Podle Davida Čípa, který stojí za ochranářskou skupinou JARO je ale otázkou KAM?

„Lidská činnost je patrná všude, krajina se velmi změnila, pokud se podíváme hluboko do minulosti viděli bychom kolem sebe nízké a střední lesy, krajinu podobnou africké savaně, velká migrující stáda zvířat, která okusují keře a stromky. Kopyty ryjí zem. A tak krajinu utváří, tuhle roli za ně později převzali lidé - zemědělci, a zvířata vyhnali. Člověk je součástí přírody, žije v ní a zasahuje do ní - dnes do ní bohužel zasahuje tak, že ji ničí.”

 

Jak z toho ven?

To, že se ve svém původně přirozeném rajonu některé druhy dnes vůbec nevyskytují, narušuje přirozený potravní řetězec. Pokud nějakému druhu chybí v krajině přirozený nepřítel, snadno se přemnoží. A naopak. Proto se Farmíto rozhodlo hledat účinná řešení a zprostředkovat podporu majitelům půdy, na něž narušení rovnováhy dopadá. Společnost Farmíto zahájila spolupráci s ochranářskou skupinou JARO a podpořila vybudování několika příbytků, které pomohou ohroženým druhům s přežitím ve volné přírodě. Každý takový počin má cenu, ať už jde o budku pro poštolku nebo skrýš pro ježky. Podle Davida Čípa, předsedy skupiny JARO, dnes trápí zvířata tři hlavní problémy - vlivem lidské činnosti nemají životní prostor, nemají dostatek vody a potravy, a chybí jim místo pro úkryt. Rozhodli se tedy ve své práci zaměřit na budování a obnovování úkrytů pro zvířata.

 

Komu jsme pomohli?

Ve Farmítu jsme se zaměřili na pomoc zvěři, která přímo může ovlivnit stav zemědělské půdy a pomoci zemědělcům. S přemnoženým hrabošem a dalšími škůdci se nemusí bojovat chemickým zbrojením - společně se skupinou JARO by Farmíto rádo ukázalo přirozenější směr. Obnovení rovnováhy. Pokud budou mít škůdci v krajině přirozené nepřátele, a ti budou mít svůj prostor k životu, s velkou většinou toho, co lidé řeší uměle a složitě, si krajina poradí sama. Rozhodli jsme se podpořit vybudování příbytků a budek pro poštolky, netopýry, ježky, sýkorky, šoupálka a další.

 

Poštolky proti hrabošům

Poštolka je drobný dravec, loví zejména hlodavce, převážně už zmiňované hraboše. Ke svému sídlení potřebuje prastaré, volně stojící stromy s prostornými dutinami. Nahradit je mohou málo zarostlé skály. Lidé většinu samostatně stojících stromů vykáceli a skály přeměnili ve stavební materiál anebo nadměrně zarostly vlivem nebývalého znečištění dusíkem, které způsobuje, že zarůstají i skály, které byly od pravěku holé. Poštolky proto nemají kde hnízdit a lze jim proto pomoci alespoň zřízením budek na vyšších samostatně stojících budkách.

 

Ježek nepřítel plzáků

Dalším z podpořených zvířat je ježek. Ačkoli se to nezdá, chemické hnojení, dlouhé lány, to vše ničí ježkovo přirozené území a ježek je tak nucen utíkat na zahrady a blíž k lidským obydlím. Velké hromady větví nebo listí, jichž v přírodě mnoho není, je možné doplnit speciálním ježčím pelíškem, který se náramně hodí k zimování i odchovu mláďat. Ježci jej ale mohou obsadit pouze na místech, kde mají dostatek potravy. Těmi jsou v ideálním případě mozaikovitě kosené louky, které přechází v prosluněné okraje lesů a lesíků, kde nerostou dřeviny příliš na husto. Ježek je přírodním hubitelem hmyzích larev, brouků a dalších škůdců - především ale také nepřátel všech pěstitelů - přemnožených slimáků a plzáků.

 

Drobní ptáci jako požírači larev

Dalšími podpořenými druhy jsou drobní ptáci, ať už polní nebo lesní. Různé druhy sýkorek anebo šoupálek. Podle sčítání ptactva od 80. let ubyla třetina ptáků, zejména polní ptactvo, které trpí na chemické postřiky. Dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vyhynutí; koroptve a čejky jsou dnes vzácností a ubývají i druhy, které jsou poměrně četné. Ptactvo je přitom nejlepší zbraní proti larvám různých brouků a dalšího hmyzu, vyzobávají je přímo z kůry stromů a předcházejí tak jejich přemnožení. Sýkora úhelníček je například jedním z mála ptačích druhů, který dokáže obývat smrkové plantáže a významně tedy pomoci. Bohužel většina těchto užitečných ptáků také ztratila své přirozené prostředí a tak jej mohou pomoci nahradit uměle tvořené budky. „Budujeme umělé budky, které by zvířatům mohli nahradit jejich přirozená útočiště. Budování umělých příbytků je nejzazší a zároveň nejsnadnější cestou. Je to jen špička ledovce. Je to účinné, ale v dlouhodobém horizontu to přírodě nebude stačit - příroda by neměla být závislá na lidech, ani lidé na ní. My jsme součástí přírody.” říká David Číp a doufá, že v budoucnu se bude moci zaměřit na ochranu přirozených příbytků a ne budování jejich náhražek.

 

Text vznikl ve spolupráci s ochranářskou Skupinou JARO.

 

KDO JE SKUPINA JARO?

Skupina JARO sdružuje 11 ochranářských organizací. Operuje po celé ČR a spolupracuje s dalšími buňkami i v sousedních zemích - na Slovensku, v Polsku, v Německu i Rakousku. Mají více než 30 let zkušeností, spolupracují s předními vědci, odborníky ze záchranné stanice i terénními pracovníky. Jejich cílem je ochrana druhové rozmanitosti a pestrosti. Více o pomoci: www.pomaham-prirode.cz

Napište nám