Zemědělský půdní fond neboli ZPF: co to je a praktické rady

Zemědělský půdní fond (ZPF) je základním přírodním bohatstvím České republiky, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. 

Tvoří jej zemědělská půda, tj. pozemky zemědělsky obhospodařované, jako je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. 

Do ZPF náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, odvodňovací příkopy, hráze a technická protierozní opatření​.

To, zda je Váš pozemek součástí zemědělského půdního fondu, lze zjistit jednoduše, bezplatně  a online nahlédnutím do katastru nemovitostí - z něj vyčtete jakého druhu váš pozemek je.  

Jaká legislativa definuje ZPF?

Legislativa definující ZPF je zakotvena v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tento zákon stanovuje pravidla pro ochranu, využívání a nakládání s půdou v rámci ZPF, včetně zakázaných činností, které by mohly ohrozit zemědělskou půdu, jako je například její užívání k nezemědělským účelům bez příslušného souhlasu.

Jak je možné nakládat s pozemky zapsanými v ZPF?

Pouze v souladu s předpisy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Vlastníci a uživatelé těchto pozemků jsou povinní je chránit před znečištěním a erozí nebo půdu poškozovat a degradovat. 

Zemědělský půdní fond jsou zjednodušeně řečeno pozemky určené a vázané zákonem výhradně pro zemědělské účely a pro ty by také měly být využívány. Na tomto území nelze tedy nic stavět, ať už jsou to stavby pro zemědělské či nezemědělské účely vhodné k rekreaci či obývání bez povolení úřadů. 

Aby bylo možné na pozemcích nacházejících se v ZPF něco postavit je nutné je z půdního fondu vyjmout či odejmout. Pro odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro nezemědělské účely, například pro stavbu rodinného domu, je potřeba získat souhlas orgánu ochrany ZPF. 

Jak odejmout pozemek ze ZPF?

Než zažádáte o vynětí pozemku ze ZPF je dobré se zamyslet, zda je tento krok skutečně nutný. Půda je zákonem plošně chráněna, je třeba zmínit, že zemědělské půdy je omezené množství, nelze vyrobit a stále ubývá. Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území. Pokud je nezbytné půdu odejmout, přednostně se odnímá zemědělská půda na zastavitelných plochách, méně kvalitní. To jak kvalitní vaše půda je, prozradí údaj BPEJ.

Při odnětí půdy je třeba co nejméně narušit organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry a síť zemědělských účelových komunikací. Je třeba odnímat jen nejnutnější plochu. Po ukončení nezemědělského využití provést rekultivaci a upřednostnit opětné zemědělské využití půdy.

Postup pro vynětí pozemku ze ZPF

Pro odejmutí pozemku ze Zemědělského půdního fondu (ZPF) je nutné postupovat v souladu se zákonem o ochraně ZPF a dalšími příslušnými předpisy. 

Postup zahrnuje několik kroků:

1) Územní řízení: 

Nejprve je nutné provést územní řízení, kde se posuzuje, zda je možné na daném místě realizovat stavbu daného typu a zda je stavba v souladu s územně plánovací dokumentací dané obce. Součástí tohoto procesu je také posouzení vlivu stavby na životní prostředí a možnost námitek od třetích stran, například sousedů.

2) Žádost o vynětí ze ZPF: 

Žádost o vynětí ze ZPF je možné podat elektronicky pomocí datové schránky nebo osobně na patřičném úřadě - pro většinu případů je orgánem ochrany ZPF Ministerstvo životního prostředí. 

Jednotný formulář neexistuje, vždy je možné jej získat na obecním úřadě s rozšířenou působností.

K žádosti je nutné přiložit:

• Kopii výpisu z katastru nemovitostí a případně mapku s vyznačenou polohou pozemku.
• Katastrální mapu se zakreslením návrhu na vyjmutí.
• Vypočet odvodů za vyjmutí půdy se specifikací použitých údajů.
• Vyjádření ostatních vlastníků, pokud pozemek má více vlastníků.
• Plán rekultivace v případě dočasného vyjmutí z ZPF.

3) Doložení následků vynětí: 

Součástí dokumentace by měla být také bilance skrývek kulturních vrstev půdy a plán jejich hospodárného využití, jakož i výsledky pedologického průzkumu. Vše by mělo být součástí technické dokumentace projektu.

4) Platba odvodů za vyjmutí: 

Výpočet odvodů se provádí na základě informací o ceně za metr čtvereční dle bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a koeficientu třídy ochrany pozemku zjištěných v katastru nemovitostí.

5) Vyřízení žádosti: 

Příslušný orgán má standardně lhůtu 30 dní na vyřízení žádosti, ve složitějších případech až 60 dní​.

Kdo rozhoduje o vynětí půdy z půdního fondu?

O vynětí půdy z půdního fondu rozhodují orgány ochrany ZPF. 

V závislosti na velikosti pozemku jsou to:

• obecní úřad obce s rozšířenou působností (do 1 ha)
• krajský úřad (nad 1 ha do 10 ha)
• Ministerstvo životního prostředí (nad 10 ha)
• na území národních parků správa příslušného národního parku​​

Kolik stojí vyjmutí ze ZPF?

Cena za odnětí půdy se odvíjí od její kvality, určené bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídy ochrany pozemku. K vypočtení ceny je nutné znát číslo BPEJ a třídu ochrany, které zjistíte v katastru nemovitostí. Cena se pak vypočítá na základě přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb.

Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky. Dále pak zjistí a vyhodnotí, jestli bude vynětím pozemku ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněno životní prostředí - a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění.

Základní cenu zemědělské vyjímané půdy vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí. Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ZPF vynásobí koeficientem třídy ochrany.

Cena za vynětí pozemku ze ZPF se můžete vyšplhat na desetitisíce korun a ne vždy je vyjmutí schváleno.  V současné době je v poslanecké sněmovně projednávána novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která má zpřísnit podmínky pro odnímání pozemků a přispět k větší ochraně půdního fondu jako nenahraditelného přírodního dědictví naší země. 

Koeficienty připadající k jednotlivým třídám ochrany:

 (jak spadají BPEJ do tříd ochrany, lze zjistit podle Vyhlášky č. 48/2011 Sb.)

Kdo může žádat o vyjmutí pozemku ze zpf?

Žádat o vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu (ZPF) může vlastník pozemku. V případě spoluvlastnictví je potřeba souhlas všech spoluvlastníků. 
Kromě vlastníka může žádost podat i jiná osoba na základě plné moci, jako například realitní makléř, stavebník, příbuzný, nebo firma realizující projekt.