Invazivní nepůvodní druhy (INVD) představují závažný a často podceňovaný problém v oblasti ochrany přírody, zemědělství i krajinného plánování. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 se jedná o druhy, které nejsou na území EU původní, ale jejich zavlečení nebo rozšíření ohrožuje biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, případně má negativní dopad na zdraví lidí nebo ekonomiku.
Téma by nemělo zůstat pouze v gesci státní správy. Vliv invazivních rostlin se přímo dotýká i zemědělců, vlastníků půdy a podnikatelských subjektů, které v krajině aktivně působí. Jejich odpovědnost spočívá nejen v prevenci, ale i v konkrétních opatřeních proti šíření těchto druhů.
Co jsou invazivní nepůvodní druhy (INVD) a jak vznikají?
Dle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) je invazní nepůvodní druh takový, který byl na území České republiky zavlečen lidskou činností, a následně se zde šíří na úkor původních druhů. Ne každá nepůvodní rostlina je však invazní – rozhodující je její schopnost expanze a negativní vliv na původní ekosystémy.
Hlavní příčiny šíření:
- Globalizace obchodu s rostlinami a osivem
- Okrasné výsadby (např. křídlatka či zlatobýl)
- Technické účely (např. stabilizace svahů, výsadby kolem komunikací)
Rozdíl mezi „nepůvodní“ a „invazivní“ je proto zásadní – invazní druh má schopnost samovolného a masivního šíření, často na úkor hospodářsky významných či chráněných biotopů.
Více informací: www.invaznidruhy.cz – AOPK ČR
Poctivá cena pozemku se stanovuje na základě řady faktorů. Ten, kdo vám nabídne férový výkup pozemku, se bude zajímat o řadu podrobností, než vysloví konkrétní částku.
Jaké jsou dopady invazních rostlin na zemědělství, krajinu i hospodářství
Invazní druhy mají vícerozměrné dopady, z nichž nejcitelnější jsou:
Ekologické dopady:
- Vytlačování původních druhů a narušení rovnováhy v ekosystémech
- Změny vodního režimu (např. vysoká transpirace u křídlatky)
- Eroze půdy a ztráta biodiverzity
Ekonomické dopady:
- Náklady na likvidaci (chemické i mechanické metody jsou nákladné a časově náročné)
- Snížení produkční kapacity půdy, omezení pastvy
- Komplikace při údržbě silnic, železnic a vodních toků
Praktické příklady:
- Křídlatka tvoří rozsáhlé porosty v příkopech a na orné půdě, kde ničí osevní plány
- Bolševník velkolepý může způsobit popáleniny a jeho výskyt zvyšuje náklady na rekultivaci ploch
Podrobné dopady zmiňuje například studie AOPK ČR: Ekologické a ekonomické dopady INVD (PDF)
4 nejinvazivnější rostliny v ČR
Níže uvádíme výčet nejvíce problematických invazivních druhů s odkazy na podrobné karty druhů na www.invaznidruhy.cz.
Přečtěte si také:
Pajasan žláznatý, nepřítel krajiny a původních dřevin. Jak se ho zbavit?
Legislativa a odpovědnost vlastníků půdy
Podle Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je vlastník pozemku povinen zabránit šíření invazních druhů a spolupracovat s orgány státní správy na jejich likvidaci.
Dále platí Nařízení EU č. 1143/2014, které stanovuje seznam druhů s významným dopadem na EU úrovni a opatření k jejich regulaci.
Informace a doporučení: Portál veřejné správy – INVD a povinnosti vlastníků
Jak likvidovat invazivní rostliny a jak předcházet jejich výskytu
Invazní rostliny často vyžadují kombinaci mechanických, chemických a biologických metod. Klíčem je správné načasování a opakování zásahů.
Metody:
- Mechanické odstranění: sečení, rytí, vykopávání – vhodné např. pro bolševník nebo křídlatku
- Chemická kontrola: selektivní herbicidy, aplikace na listy nebo řezné plochy
- Kombinované přístupy: např. řez a následná aplikace chemie
Doporučená metodika: AOPK ČR – Zásahy proti INVD (PDF)
Co dělat když máte invazivní druh na pozemku?
- Nahlaste výskyt pomocí online formuláře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, aby bylo možné výskyt evidovat a případně koordinovat další kroky s odborníky.
- Zabraňte dalšímu šíření – před přesunem zeminy důkladně kontrolujte ornici, čistěte stroje a nářadí, které mohly přijít do kontaktu s napadeným místem.
- Využijte možnosti spolupráce s obcí, zemědělskými podniky nebo správci krajiny – v mnoha případech jsou účinná opatření realizována v rámci integrovaných zásahů na úrovni mikroregionu nebo katastrálního území.
Mohlo by vás zajímat:
Co znamená BPEJ? Bonita určí kvalitu i cenu půdy
Přečtěte si také:
Co dělat, aby půda neztrácela svou hodnotu
