2024: Co přináší novela zákona o ochraně půdního fondu

V Poslanecké sněmovně v současné době probíhá projednávání novely zákona o ochraně půdního fondu. Druhé čtení bylo odloženo na konec března a čeká na jednání ve Sněmovně. Novela pravděpodobně nabude účinnosti v polovině roku 2024.

Půda je naše bohatství a komplexní ochranu jí má dát novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

‚‚Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vody zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit její kondici a zlepšit druhovou pestrost zemědělské krajiny. Význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat.“ 

Řekl v tiskové zprávě ministr životního prostředí Petr Hladík.

Jaké jsou hlavní změny, která by měla novela přinést?

Zvýšení ochrany půdy 

Novela celkově usiluje o větší ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF). V novém znění dokonce zmiňuje, že každý je povinen dbát o ochranu zemědělské půdy a zabezpečovat její hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dbát o to, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování poškozováním nebo znečišťováním.

Rozšíření zemědělského půdního fondu (ZPF)

Novela chce umožnit rozšíření ZPF. Součástí zemědělské půdy se nově stanou skupiny dřevin, stromořadí a mokřady i další krajinné prvky. Navíc nebude chráněna jen půda, která má produkční funkci - zákon se zaměřuje i na mimoprodukční funkci zemědělského půdního fondu, zlepšování jeho stavu a jeho udržitelné využívání. Tedy na činnosti, které mají pozitivní vliv na životní prostředí.

Vlastník může požádat o zapsání pozemku do zemědělského půdního fondu

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na žádost vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, jde-li o pozemek nebo jeho část, které jsou nebo mohou být s ohledem na svůj charakter zemědělsky obhospodařovány nebo na kterých se nachází krajinný prvek.

Eroze a její mapování

Novela myslí více i na prevenci eroze půdy, mapování eroze a případné kroky k nápravě. Jedním z kroků je podpora realizací krajinných prvků jako jsou remízky, meze ale i tůňky a mokřady na zemědělské půdě. Ty mají pozitivní vliv na odolnost krajiny vůči působení eroze.

Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí se stanoví na základě zhodnocení půdních vlastností, stavu povrchu půdy, klimatických a povětrnostních podmínek, délky a uspořádání pozemků a větrných bariér v území. Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace protierozní kalkulačka.

Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo poškozování a znečišťování zemědělské půdy a jejímu ohrožování erozí. Pokud k poškození dojde, náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu.

Omezení vyjímání a ubývání zemědělské půdy

Podle novely bude podstatně složitější něco vyjmout ze zemědělského půdního fondu, případně využít půdu pro výstavbu.

Méně výstavby na ZPF

Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení.

Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném odůvodněném případě

„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tomu zamezíme. “

Doplnil k problematice ministr Hladík.

Návrh říká, že zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany, což jsou podle BPEJ ty nejhodnotnější půdy v ČR,  lze v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. O téměř 1 000 000 hektarů zemědělské půdy jsme přišli za posledních 100 let - novela zákona by měla výraznému úbytku zemědělské půdy zabránit.

Dále se v novele zmiňují podmínky toho, jak je to i v případě budování rybníků nebo využívání zemědělské půdy k dalším účelům, mimo jiné i pro nerostnou těžbu. Pokud takový záměr zákon v navrhovaném znění umožní, není půda zpravidla vyjímána vůbec, dále zůstává součástí ZPF, takže po skončení činnosti, může být znovu rekultivována a využívána pro zemědělské účely. Pokud je vyjmuta, neděje se tak téměř nikdy trvale, ale jen dočasně.

Dokumentace pro vydání povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 8a, 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu.

Novela zákona vyžaduje vždy vypracování alternativního umístění - to je změna oproti stávajícímu znění.

Agrovoltaika

Úprava zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Novela současně zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na nejcennější zemědělské půdě. Podle doporučení zákonodárců je agrovoltaické elektrárny ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, které vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin. Agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu.

_{(Podrobnosti k agrovoltaice bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.)}

Hlasy pro i proti

Na důležitosti novely a nutnosti více chránit ZPF se shodují poslanci i zástupci zemědělců. 

„Množství nejkvalitnější zemědělské půdy v ČR není neomezené a její trvalý úbytek je vážný. Proto je třeba řešit tento stav systémově. Zemědělský svaz volá roky po definování strategické zásoby půdy v kontextu zajištění potravinové soběstačnosti a bezpečnosti. Přísnější ochranu nejbonitnejsich půd vnímáme jako první krok k tomuto cíli a plně ji podporujeme.“ 

Doplnil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na konferenci MŽP. Novelu podpořil také Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství ČR.

O některých bodech a připomínkách se ale mezi politiky vedou diskuze. Jedná se např. O bod, který by omezoval prodej půdy do zemí mimo EU nebo předkupní právu pro rodiny nebo osoby, které na půdě hospodaří. K projednávání také uvedl předseda zemědělského výboru Michal Kučera, že: "Ochrana půdy se potkává s ambicemi hospodářskými.“ Dodal, že věří ve vítězství rozumného kompromisu, kdy se podaří prosadit ochranu půdy a "nějakým způsobem se dokončí už rozjednané projekty".

K návrhu se také kriticky vyjádřila Hospodářská komora a Svaz obchodu a cestovního ruchu. Zpochybňují zásadní bod, který by měl zakazovat výstavbu skladovacích a logistických center na nejúrodnější orné půdě - namítají také, že tato centra přinášejí zisk a vytvářejí pracovní místa. Podle vyjádření ministra Výborného v tiskové zprávě MZe česko ale další sklady nepotřebuje.